Nejstarší nalezená fotografie Soběšic pochází z prvního desetiletí 20. století, z doby Rakousko-uherské monarchie. Nechal ji vlastním nákladem jako pohlednici vytisknout Matěj Sváta, soběšický obchodník. Snímek zachytil jeho chalupu, v níž měl "Obchod ve smíšeném zboží".

Mezi stromy vlevo je patrná kaplička sv. Jana Nepomuckého, od ní nalevo vedla cesta ke Strašicům.

Z dob monarchie je i druhý nejstarší snímek, který zachycuje rodinu Matěje Sváty (druhý zleva)
před jeho obchodem. Po pravici mu stojí jeho žena,
dítě po levici je syn Josef, ostatní kolemstojící
nedokáže nikdo identifikovat.

Pohlednici složenou ze čtyř snímků obce nechal ve 20. letech vytisknout Josef Sváta, který v Soběšicích pokračoval v kupecké tradici. S jeho osobou se pojí zajímavý příběh:
Otec Matěj, který byl starosvětsky založen, nepředal obchod synovi jen tak, nýbrž požadoval jeho odkoupení. Josef se tedy roku 1912 vypravil do Ameriky, aby si na živnost vydělal. V jižní Americe (v Brazílii) si našel práci - kácení stromů v pralese. Užíval ale rád života. Co vydělal, uměl i utratit. A tak málem obchod neměl kdo převzít. Štěstí se na Josefa usmálo, když po dvou letech při plavbě zpět do Evropy potkal dívku, která byla také za výdělkem v Americe. Padli si do oka a z parníku zamířili rovnou do Soběšic. Nevěsta si vezla dvacet tisíc zlatých a za tu sumu Josef od otce krám odkoupil. Obchod rozšířil přístavbou patrového domu k původní chalupě.

Pohlednice zachycuje novou školu postavenou před první světovou válkou v roce 1911, na druhém snímku shromáždění na návsi před budovou staré školy, dnes zvané kaplička, třetí je pohled na náves s kapličkou a výrazným štítem hospody U Přibylů a a na čtvrtém snímku je nová část Svátova domu s obchodem.

Zajímavým detailem na posledním snímku je kaplička sv. Jana Nepomuckého, která stojí ještě uprostřed rozcestí na Strašice (prohlédněte si zvětšený snímek dole vlevo), zatímco na pozdější fotografii ze 30. let (snímek dole vpravo) je kaplička už přemístěna z křižovatky a vestavěna do boku Svátova domu, kde stojí dodnes.

Rodina Jana Samce se nechala vyfotografovat ve 20. letech minulého století při senoseči.
Hospodář sedí uprostřed, vlevo na zemi ležící je Václav Vichr (*1904).

Rybníček na rozcestí ke Strašicům nazývá obecní kronika z roku 1927 Kolmanojc rybníčkem. Někteří pamětníci ale tvrdí, že ho nechal vybudovat Josef Sváta poté, co u něj hořelo a ve vsi nebylo čím hasit. Kdo dnes ví, jak to bylo? Možná je pravda obojí a původní malou Kolmanojc nádrž nechal obchodník Sváta přestavět. Ať tak, či onak, na dobovém snímku je rybníček ještě bez současných, žulou zpevněných břehů.

Pohled z Hořice z doby okolo roku 1945. Od Svátova obchodu se vine podél Kavalojc stavení (dnes bývalá hospoda U Česánků) silnice ke Strašicům.

Vpravo je pro srovnání současný snímek místa.

Po válce, v roce 1945, se v Soběšicích uskutečnily slavnostní dožínky. Snímky z této akce zachycují zejména tehdejší mládež. Podle svátečního ustrojení všech, i přihlížejících, lze soudit, že to v obci byla významná akce.

Kvalita dalších fotek z této akce ale není příliš dobrá, originály o rozměru 5,5 x 5,5 cm jsou příliš malé a rozostřené.

V létě 1962 uspořádali ochotníci Konopickou slavnost. V Soběšicích to bylo poprvé (a bohužel i naposled), ale jinde v Pošumaví se zábava slavící ukončení sklizně často pořádala od 30. let.
Hlavní prim v zábavě hrály dívky a ženy, které se během slavnosti u muziky chovaly podobně jako muži. Mohly si volit tanečníka, platit hudbu a nechat si zahrát sólo či zpívat před kapelou. Jako rekvizity mívaly lahve s alkoholem nebo půllitr piva.

Mezi diváky Konopické slavnosti je k vidění mnoho dětských tváří dodnes žijících pamětníků.

Poznáte je po 50 letech?
Pro pohodlnější prohlížení je vlevo zvětšený detail diváků.

K životu obce neodmyslitelně patřívala škola, nyní už bohužel zrušená. Školáci z třídního snímku z válečných let asi už většinou nejsou mezi námi.

Zato na dolních fotografiích se mnozí i po 60 letech určitě poznají. Na snímku dole vlevo je pátá třída z roku 1961. Snímek vpravo je přibližně ze stejné doby.

Snímek z roku 1964 zachytil
průvod s máječkem přes ves.

Šli rádi, či neradi? Kdo ví... Obecní kronika,
si posteskla, že mladí mají malý zájem
o držení tradic....